Zpět na stránku

Poslední večeře Krista I.

„Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, lámal jej a řekl: ‚Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.‘“

– 1. Korintským 11:23b-24

· Luther

Dobře si všimněte obratu „na mou památku“, protože tím vás chce Kristus přimět a povzbudit, z lásky a vděčnosti k Němu a ve chvále a cti k Jeho utrpení, abyste se rádi účastnili této svátosti nebo alespoň rádi byli přítomni při jejím slavení. Také je v této souvislosti třeba si velmi pečlivě povšimnout slov „za vás“, když říká „Mé tělo… za vás.“ Tato dvě slova „mé“ a „vás“ jsou skutečně mocná slova, která by vás měla oprávněně popohnat k tomu, abyste za touto svátostí rádi ušli i sto tisíc mil. Protože kdybyste zvážili, kdo to je, kdo říká „mé“ a kdo říká „To čiňte na mou památku,“ zjistili byste, že je to váš drahý Pán, Kristus Ježíš, Boží Syn, který prolil svou krev a zemřel za vás. Tímto svým slovem „mé“ si nepřeje nic víc, než abyste to poznali a věřili tomu, abyste to uznali a děkovali Mu, že prošel tou vší bolestí, aby toho dosáhl.

Jaké srdce dokáže s rostoucí patřičností pochopit, jaký přínos a jaká milost spočívá v tom, že člověk je vykoupen ze smrti a od ďábla, z hříchů a ze všeho zlého, a že je spravedlivý, živý a požehnaný bez svých zásluh a pomoci, pouze skrze krev a skon Božího Syna?

(„Napomenutí týkající se svátosti těla a krve našeho Pána“, rok 1530.)

broken image