Jistě je nám známo slovo pokrytec a jsme si vědomi i negativního hodnocení, které s ním souvisí. Jako křesťané známe více než jiní tvrdá a nesmlouvavá slova Ježíše: „Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! … Hadi, plemeno zmijí!“ (Matouš 23:13a,33a) Brutální slova, která nutně zasahují naše srdce, stejně jako srdce každého, kdo „mluví, a nečiní“ (23:3).
Nedávno bylo na některé známé křesťany, kteří na své cestě víry „klopýtli a upadli“, vzneseno obvinění z pokrytectví. Na to můžeme očekávat dvě možné reakce. Za prvé, žalobci začnou prohlašovat, že všichni křesťané jsou v podstatě pokrytci. „Vidíte,“ řeknou, „tady je jen další příklad.“ Druhá reakce je pak od křesťanů, kteří zaujmou obranné postavení a obvinění budou považovat za jakousi hrozbu.
Ale pojďme tuto otázku trochu prozkoumat. Ano, křesťané duchovně klopýtají a upadají do hříchu: ať už se to týká jejich myšlenek, slov či skutků. Přitom ale netvrdí nic jiného! Ano, někteří z nich zhřeší na veřejnosti, kde je sledují nekřesťané, a ti potom hledají příležitost zdiskreditovat křesťanskou morálku a víru. Jiní zhřeší na veřejnosti, ale vidí to pouze jejich souvěrci a přátelé. Ještě jiní selhávají v soukromí, skryti před zraky druhých, ne však před zrakem Božím. Pokud je každý jeden z nich pokrytec, protože vždy dokonale nedostojí požadavkům Božího zákona, pak jsou všichni křesťané skutečně pokrytci.
Ale o tom pokrytectví není! Pokrytectví není klopýtnutí. Kdybys selhal, zhřešil a zneuctil svého Pána, zahanbil své spoluvěřící, možná budeš muset od někoho snést obvinění z pokrytectví. Ale důležité je, že z Boží milosti odejdeš do ústraní a příliš zkroušený v srdci na to, abys pozvedl oči k nebi, se budeš modlit: „Pane, smiluj se nade mnou, hříšným.“ A Bůh, který vidí, co je skryto, tě opět pozvedne z bídy hříchu a hanby.
Křesťanské poselství nevylučuje žádné padlé do hříchu. Křesťanství je o milující a utěšující ruce odpuštění, která nás den co den pozvedá k novým bojům. Pokání – odvrácení se od hříchu a obrácení se k Pánu Ježíši, který nabízí tuto ruku odpuštění kajícným hříšníkům – je každodenní činností křesťanovy víry. Církve – skutečné křesťanské církve – jsou plné hříšníků, kteří jsou svatí jen v Kristu. Církve tedy nejsou svatyně, kde se „dobří lidé“ staví na odiv a plácají po rameni.
Co je tedy pokrytectví? Ježíš říká, že je to nečinění toho, co kážeš. V našem každodenním životě to znamená vyznávat jednu věc, ale dělat přitom úmyslně opak. „Ty pokrytče!“ pak platí pro všechny, kteří navenek vyznávají křesťanskou víru, ale skrývají zcela jiný život a jiné vyznání. Vědomě žijí a dál přebývají ve hříchu, vzdoru a svévolnosti.
Vezměme si jako příklad hluboký pád krále Davida: jeho cizoložství, zastírání a vraždu. Ano, byl v té době pokrytcem, hrajícím zbožné divadlo. Prorok Nátan však odhalil jeho pokrytectví a posléze ujistil kajícného Davida o odpuštění. Stejně jako v případě Nátana jsou i mezi křesťany chvíle, kdy musíme odsoudit zlo a nazývat hřích hříchem. Cílem tohoto přístupu, jak nastínil Ježíš, však je získat bratra či sestru zpět do odpouštějící náruče našeho Zachránce, a ne nadouvat svou hruď v arogantním, sebe-spravedlivém pobouření (viz Matouš, kapitola 18).
Někteří mezi křesťany zůstanou pokrytci – neodhaleni, neboť dokážou před okolím skrývat svou dvojakost. Nemáme schopnost je identifikovat. Nikdo nedokáže vidět do srdce druhého, do jeho vnitřních bojů či kapitulací. Můžeme si udělat pouze obrázek na základě vyznání slov a činění skutků. Někdy to trvá nějaký čas, než skrývané vyjde najevo. Nebude to však trvat navěky, neboť Pán Ježíš na konci časů odhalí a vynese na světlo každou tajnou skutečnost.
Co říct závěrem? Možná bude čas od času jednání křesťanů považováno druhými za pokrytectví – možná dokonce správně. Ale možná by ti, kdo tak rychle vznášejí obvinění z pokrytectví, měli být trochu opatrnější. Ježíš nás varoval, že bychom neměli poukazovat na třísku v oku druhého a přitom přehlížet trám ve svém vlastním oku (Matouš 7:3). Domnělá představa vlastního vyššího morální statutu je místem, ze kterého je nebezpečné soudit druhé.
Autor článku, John A. Braun, byl do r. 2022 vedoucím redaktorem časopisu Forward in Christ.
You hypocrite! From Forward in Christ, Vol. 102, 8/2015, © 2015 Forward in Christ, administered by Northwestern Publishing House. Reprinted with permission. (Použito se svolením.)