Byl jsem otřesen, když jsem se o tom dozvěděl. Otevřel jsem zpravodajský portál a ta zpráva na prvním místě mě šokovala.
Charlie Kirk, americký konzervativní politický aktivista, byl zastřelen na univerzitním kampusu během svého debatního vystoupení.
Cože? Zavražděn za to, že měl jiné názory? Za to, že je veřejně obhajoval? Za to, že používal slova jako nástroj ke změnám? Za to, že nenásilně bojoval za hodnoty, které považoval za zásadní pro společnost i jednotlivce? A to je ve „svobodné Americe“ možné?
Charlieho jsem znal jen málo. Nesledoval jsem jeho pravidelnou The Charlie Kirk Show. Pouze jsem párkrát narazil na některá videa z jeho vystoupení na půdě univerzit v rámci jeho turné nazvaném Prove me wrong (Dokažte mi, že se mýlím).
Ne, neviděl jsem všechno stejně jako on; neměl jsem na všechno stejný názor. Ostatně, ještě jsem nepotkal dva lidi, kteří by se zcela shodovali v názorech na všechny věci a všechno dění. Naše názory a pohledy se – někdy více a jindy méně – prolínají a překrývají.
Přesto musím říct, že mnohé Charlieho postřehy a komentáře, ale i způsob, jakým vystupoval a dával druhým prostor k vyjádření (např. neskákal do řeči těm, kteří mu pokládali rýpavé otázky či vysvětlovali své argumenty), podávají v mých očích jasné svědectví o moudrosti, která nebyla z něho. A která tady zůstane i poté, co on byl odsud vzat.
Posuďte sami. V jednom krátkém sestřihu se objevují reakce Charlieho na výzvu jeho manželky, aby se podělil o nějaké slovo moudrosti pro dnešní den. Zde je výběr jeho odpovědí. A k tomu mých pár slov na vysvětlenou.
Power shows the man.
Moc zjevuje člověka. Chcete-li se o někom něco víc dozvědět, někoho lépe poznat, dejte mu trochu moci. Je to tak, jak je známo, moc korumpuje. Člověk obdařený mocí s ní může učinit mnoho dobrého, ale o to víc také zlého. A má-li tuto moc, kdo ho zastaví? Použije tedy moc ke službě lidem, jako Kristus, nebo proti lidem, jako mnozí v lidské historii?
He who lies with dogs will rise with fleas.
Kdo spí se psy, vstane s blechami. Vtipné, ale i trefné. Jak je psáno, „špatné vztahy kazí mravy“ (viz 1. Kor 15:33). Vysedávat s posměvači zkrátka nese své následky: hrozí, že člověk něco z toho nasaje. Je třeba Boží bdělosti a ostražitosti k tomu „být ve světě, a přitom nebýt ze světa“.
Taste your words before you spit them out.
Ochutnej svá slova, než je na někoho plivneš. Neboli, zkus se sám sebe nejdřív zeptat, jak bys svá slova přijal být na straně jejich adresáta. Chtěl bys slyšet svá jedovatá slova od druhých?
Wise man loves to be corrected.
Moudrý člověk se rád nechá vyvést z omylu. Ten, kdo chce nahradit omyl (i ten svůj) pravdou, je moudrý. Jistě, není to lehké; člověk musí milovat víc pravdu než své ego.
To know the road ahead ask those coming back.
Abyste věděli, jaká je cesta před vámi, zeptejte se těch, kteří se vracejí. Možná na první poslech nanicovatá rada. Ale určitě se hodí k posouzení názorů a rad druhých; ti, co to již zažili, o tom vědí nejspíš víc, než ti, které to teprve čeká. A kdo z nás zažil svou smrt a své vzkříšení?
Counting other people’s sins doesn't make you a saint.
Počítání hříchů druhých z vás neudělá svatého. A přitom nám to tak dobře jde, viďte?! Tříska v oku bližního se zdá mnohem závažnější, než trám v tom našem. A kdykoli chci svou domnělou svatost zakládat na srovnání s druhými, vždycky najdu nějakého toho celníka, jehož hříchy jsou horší než ty mé, a moje dobré skutky záslužnější než ty jeho. Jenže Bůh to vidí jinak, že...
Lost time is never found.
Ztracený čas už nikdy nenajdete. Je to tak, nelze ho zažít znovu a jinak. Je pryč. Proto jsme vyzýváni: „Vykupujte čas, protože dny jsou zlé.“ (Efezským 5:16) Neztrácejte čas činy bez Boha.
Speed is only useful if you are going in the right direction.
Rychlost je užitečná pouze tehdy, když jdete správným směrem. Každý turista to potvrdí, že pokud jdete jinam, než máte, rychlost vás k cíli nepřiblíží. Pak je lepší se vrátit na křižovatku, odkud jsme špatně odbočili. Tak je to např. i s pokrokem: zjistíte-li, že tudy cesta nevede, pak skutečný pokrok znamená návrat zpět k tomu, co fungovalo, a ne bezhlavě pokračovat dál.
Wisdom listens.
Moudrost naslouchá. Nakonec tato prostá věta. Naslouchat bez předsudků, se snahou porozumět slovům a postoji druhého. Ostatně i biblické přísloví nám říká, že „kdo odpovídá dřív, než vyslechne, hloupost projevuje k vlastní ostudě.“ (Přísloví 18:13, B21)
Vím samozřejmě, že Charlie Kirk nebyl moudrý jako Šalomoun. Ale poznal jsem, že svými slovy a svým životem svědčil o někom, kdo byl a je větší než Šalomoun, kdo byl Moudrost sama.
Také vím, že dnes a denně umírají křesťané v různých zemích světa za svou víru. Jsou mezi nimi i pastoři a kazatelé, vedoucí sborů a služebníci slova, třebaže nemají takové množství posluchačů, jaké měl Charlie. Byl jedním z mnoha.
Přesto se přidávám k jednomu komentáři pod uvedeným videem: Never met him but I miss him.
Nikdy jsem se s ním nesetkal, ale bude mi chybět.
PK