Return to site

Jak slavit Jeho narozeniny

Lukáš 2:7 ... I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.

· nedělní

Dobrý podvečer, drazí pozvaní na narozeninovou oslavu.

Ano, Vánoce jsou narozeninovou oslavou. Jak často a snadno na to zapomínáme, viďte! Přestože doma máme postavené betlémy, přestože koledy zpíváme „víme komu“, přestože píšeme Ježíškovi o dárky. Zapomínáme, že Vánoce jsou oslavou Jeho narozenin. Kdybychom žili v anglicky mluvících zemích, měli bychom nápovědu už v samotném názvu těchto svátků: Christmas obsahuje slovo Christ, tedy Kristus. Ale české Vánoce nikomu neporadí, o čem tyto svátky jsou. Jak víte, slovo Vánoce pochází z německého slova znamenajícího „svaté noce“. A tak slavíme jakési „svaté noce“, ale málokdy „svaté narozeniny“. Představte si ale, že byste vy měli narozeniny, všichni by přichystali náramnou oslavu, ale vás by na ni nepozvali...

Jakmile si uvědomíme, že Vánoce jsou narozeninovou oslavou Ježíše Krista, a jakmile se rozhodneme, že chceme, aby Ježíš byl středem našich vánočních oslav, pak nás nejspíš vzápětí napadne otázka: Jak? Jak oslavit Ježíšovy narozeniny? Jak a čím poctít vánočního oslavence? Vhodnou inspiraci pro naše slavení Vánoc najdeme v samotném popisu událostí prvních Vánoc, jak nám ho zanechal v Bibli evangelista Lukáš.

Lukáš píše: „A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: ‚Nebojte se.‘ A tak první rada pro naše slavení Ježíšových narozenin zní „nebojte se“. Vánoce můžeme slavit bez strachu z Boha, přestože bychom měli důvod, proč mít z Boha strach. Kdyby On jako reflektorem prosvítil naše nitro a naši minulost, jsem si jist, že v každém z nás by našel mnoho zlého, co by Jeho nepotěšilo a nás odsoudilo. Ale Bůh o Vánocích neposlal na svět svého Syna, protože byl na nás naštvaný, rozzlobený, protože se rozhodl to s námi vzdát a skoncovat. Ne, „Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna“. Bůh je na naší straně! Bůh nás miluje! Bůh nám touží odpustit, zachránit nás a navrátit navěky k sobě! Proto slavíme narozeniny Jeho Syna beze strachu.

Anděl vskutku nepřinesl pastýřům špatnou zprávu, ale dobrou zprávu o veliké radosti. „Hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.“ Každý z nás, ať jsme kdekoli, ať právě prožíváme cokoli, máme zvláště o Vánocích důvod k radosti. Ta radost je pro všechny, protože Ježíš se narodil pro všechny, jako Spasitel, Zachránce všech. „Nám, nám narodil se“, nejen Marii a Josefovi, nejen pastýřům. Všichni Ho potřebujeme, a o to víc, pokud si to ani neuvědomujeme. Proto byl poslán z Boží lásky, neboť láska vidí potřebu druhých, v našem případě potřebu odpuštění, obnovení vztahu s naším Stvořitelem, znovuzrozeného vztahu s Bohem jako Otcem.

Kromě radosti však vyvolává zpráva o vtělení Božího Syna i údiv a úžas. A také čteme, že „všichni, kdo to slyšeli, užasli nad tím, co pastýři vyprávěli.“ Vánoce jsou časem naplněným údivem i obdivem, protože sám Pán, Bůh, se stal jedním z nás a „v podobě člověka se ponížil“, narodil se neznámému a chudému děvčeti, narodil se v zapadákově jménem Betlém, narodil se v prostředí stájí a chlévů, stal se závislým na péči a ochraně druhých. Přišel žít jako obyčejný člověk, který však plně a ve všem spoléhá na Otce; který žije dokonale jako náš reprezentant před Bohem. To, co my jsme nedokázali a v čem jsme selhali, Bůh sám v Kristu přišel učinit za nás. Jedním slovem: úžasné!

A jak jinak reagovat na zjištění, jak úžasná a obdivuhodná je Boží láska, než způsobem, jakému nás učí vánoční andělé – chválami a oslavami! „A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ Andělé rozpoznali význam Božího navštívení lidí za účelem přinést jim pokoj, převyšující každé lidské pomyšlení a překonávající náš strach, bolest i úzkost. Andělé to rozpoznali a chválili za to Boha. I my, když to rozpoznáme a uvěříme, toužíme o Vánocích Boha chválit a velebit – písněmi, modlitbami, děkováním, laskavým slovem. Proto jsme se mj. sešli tady v tento předvánoční večer. Ke chválám Bohu!

A protože jsme lidé, kteří snadno zapomínají a podléhají slabostem, potřebujeme stejně jako ti ospalí pastýři se navzájem povzbuzovat. „Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“ Povzbuzení patří k Vánocům. A toto kázání má za cíl povzbudit vás. Jako bych jím říkal: „Pojďme, pojďme a pokloňme se s obdivem a úctou v srdci Ježíši. Pojďme, pojďme a i my se navzájem usmiřme a odpusťme si, jako Bůh v Kristu odpustil nám. Pojďme a nechme Boha kralovat v nás a přemáhat zlo v nás i kolem nás svým dobrem. I povzbuzení patří k Vánocům.

Pastýři nás také učí, že o Vánočním příběhu se nemlčí. Vánoční příběh se vypráví – o tom, „co se vskutku stalo“! Pastýři „spěchali ... a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti.“ Je dobře, že jste přišli sem, abyste vyslechli vyprávění o tom, co bylo zapsáno o tom dítěti. A je dobře, když se o události a významu prvních Vánoc podělíte s druhými – rodiče se svými dětmi, nebo děti se svými rodiči, každý z nás s kýmkoli, koho nám pošle Bůh do cesty, abychom i my, jako andělé, přinášeli druhým vánoční naději.

Vánoce, narozeniny Ježíše, Božího Syna a našeho Zachránce, můžeme slavit beze strachu, s velikou radostí, s němým úžasem, s chválami na rtech a v srdci, se vzájemným povzbuzením, s nadšeným vyprávěním. A aby se nám to lépe dařilo, vezměme si na závěr příklad z Marie. „Marie to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom.“ Zachovejte i vy v mysli slova vánočního poselství, rozvažujte i vy o jejich smyslu a přínosu. Ptejte se třeba sami sebe: „Co pro mě a pro můj život v tomto světě znamená a jak ho mění mé poznání, že jsem pro Boha takto důležitý?“ Bůh nám daroval svého Syna: to nejcennější, co měl, to nejdůležitější, co jsme potřebovali.

Proto ať zní letošními Vánocemi: „Happy birthday, Jesus! Díky za Tvé narození!“ Amen.

Zde si můžete poslechnout nebo stáhnout audio nahrávku tohoto kázání (při školní bohoslužbě) ve formátu mp3:

- verze POUZE KÁZÁNÍ

All Posts
×

Almost done…

We just sent you an email. Please click the link in the email to confirm your subscription!

OKSubscriptions powered by Strikingly