Return to site

Vedlejší aktéři pašijí - Nikodém „ostýchavý“

Jan 7:50-53 ... Jeden z nich (farizeů), Nikodém, který za Ježíšem již předtím přišel, jim řekl: „Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?“ Řekli mu: „Nejsi ty také z Galileje? Hledej v Písmu a uvidíš, že z Galileje prorok nikdy nepovstane!“ Všichni se vrátili do svých domovů.

· nedělní

Přátelé Ukřižovaného za hříchy světa!

Když přemýšlím o aktérech z pašijního příběhu, říkám si někdy, zdali Nikodém někdy cítil výčitky z toho, že neudělal víc, aby zabránil Ježíšovu utrpení a smrti. Ptal se později sám sebe, jestli nemohl udělat něco jinak, lépe, aby Ježíši pomohl?

Pamatujete si Nikodéma, že? Někteří ho nazývají „nočním učedníkem“, protože poprvé, kdy přišel za Ježíšem (alespoň podle toho, co víme), bylo jednou pozdě v noci. Dnes ho proto budeme nazývat Nikodém – Ostýchavý.

Nikodéma bychom v době, kdy prvně přišel za Ježíšem, Kristovým učedníkem ještě asi nenazvali. Znal už trochu Ježíše podle vidění a věděl o Jeho zázračných znameních. Měl za to, že Ježíš musí být „učitel, který přišel od Boha“ (Jan 3:2). Stále si však kladl úplně základní otázky a měl velké nejasnosti ohledně osoby Ježíše.

Nikodém se setkává s Ježíšem potajmu v noci

Nikodém se jednou v noci vypravil, že pohovoří s Ježíšem o samotě, pryč od zástupů. Mohl mluvit s Ježíšem jako učitel s učitelem: on, Nikodém, učitel a vůdce židovského lidu, a Ježíš, učitel konající znamení z nebe. Nikodém byl zvědav – a doufal, že se dozví víc – jestli Ježíš je, či není, tím Božím Mesiášem.

A tak přišel k Ježíši v noci. Vybrat si noční hodinu ale nebylo od Nikodéma příliš šlechetné. Nesloužilo mu to ke cti. Chtěl mluvit s Ježíšem, ale přitom být nepozorován ostatními náboženskými vůdci, kteří spolu s ním tvořili mocnou židovskou veleradu, Sanhedrin. Pro ně Ježíš nebyl zrovna oblíbenou osobou. Většina z nich viděla v Ježíši hrozbu pro své bezpečí a jistoty. Nenáviděli způsob, jakým pohrdavě přehlížel některá z jejich pravidel, tradic a zvyků. A záviděli Mu stále rostoucí publikum příznivců a stoupenců.

Kdyby se ostatní členové velerady dozvěděli, že si šel Nikodém popovídat s Ježíšem, nejspíš by se na něj obořili a možná ho i zbavili členství ve veleradě. Nechtěl zkrátka dát v sázku své postavení a pozici, kterou mezi nimi měl.

To noční setkání s Ježíšem však změnilo Nikodémův život napořád. Ježíš s Nikodémem mluvil o Božím království, o tom, jak se člověk potřebuje narodit znovu, shůry, z vody a Ducha svatého. Ježíš mu vysvětloval, že Bůh tak miloval tento nemilováníhodný svět, že dal svého jediného Syna. A že každý, kdo v Něj věří, nezahyne, ale má věčný život. (Jan 3:16)

Nikodém nerozuměl všemu, co mu Ježíš říkal, ale semínko víry v něm bylo té noci zaseto. Měl o čem přemýšlet. Ježíše si oblíbil. Ale o své noční návštěvě mlčel a své dojmy z Ježíše si nechával pro sebe. Stále měl pochybnosti a obavy. Nevytruboval, že se zná s Ježíšem osobně. Navenek zůstal v klidu, ale jeho duše uvnitř volala a toužila po tom vědět a poznat víc.

Nikodém a jeho chabý pokus bránit Ježíše

Postupem času rostlo mezi členy židovské velerady nepřátelství k Ježíši. A své pocity neskrývali. Otevřeně začali Ježíši oponovat. Bez servítek hovořili o Ježíši při svých zasedáních. Nikodém však zůstal zticha.

Tak jak se situace zhoršovala, někteří z vůdců pojali záměr, že dají Ježíše zatknout. Vyslali chrámovou stráž, ale ta se vrátila bez Ježíše. Když se jich ptali, proč ho nepřivedli, strážní odpověděli prostě: „Nikdo nikdy takto nemluvil!“ (Jan 7:46)

Představte si Nikodéma, když ta slova uslyšel. Věděl přesně, co mají na mysli, ale svou zkušenost si nechal pro sebe jako dobře střežené tajemství. Většina ostatních ale vybuchla hněvem. „I vy jste se dali svést?“ vyčítali strážím. „Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů? Jen tahle chátra, která nezná zákon – kletba na ně!“

Teď konečně Nikodém reagoval. On byl z předních mužů, on byl jedním z farizeů. Nehodlal jen přitakat, že ani on nevěří v Ježíše. A kdo že to tu mluví o neznalosti zákona? Oni sami zákon ignorují, když strojí úklady proti Ježíši. Teď přišla chvíle, aby Nikodém promluvil. Jeho svědomí už mu dál nedovolilo mlčet.

Vzal si řeč a prohlásil přede všemi: „Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?“ Byla to dobrá a právoplatná námitka. I když do bránění Ježíše a vyznání víry v Něho měla daleko.

Velerada tuto právní výzvu přehlédla. Místo toho se snažili Nikodéma zesměšnit poznámkou, zda také on není náhodou z Galileje a nedal se ošálit svým krajanem.

Zasedání bezesporu zanechalo v srdci Nikodéma hořkou pachuť. Jistě byl znepokojen představou, že někdo z jeho kolegů mohl odhalit jeho skutečné sympatie s Ježíšem. Ovšem pokud tomu tak bylo, nebylo to proto, že by je otevřeně a hrdě vyznal.

Bylo to pro něho dilema, nad kterým musel ustavičně přemýšlet. Snažil se pomoci Ježíši a odvážně se postavil svým nerozumným kolegům. Ovšem nečinil tak dostatečně přesvědčivě, neodmaskoval jejich zaslepenou zuřivost, nevyznal svou víru. Scházelo mu ještě poznání, odhodlání a síla Ducha.

Nikodém byl na cestě k odvážné a statečné víře v Ježíše, ale byl před ním ještě velký kus cesty. Nyní patrně usoudil, že říkat víc by nemělo smysl, a tak utichl.

Asi o šest měsíců později velekněz Kaifáš přesvědčil veleradu, že Ježíš musí zemřít. Když byl vynesen ortel nad Ježíšem, jen Nikodém a Josef z Arimatie nesouhlasili. Ale ani nijak úporně neprotestovali. Už bylo moc pozdě na to, aby zastavili blížící se bouři. Zůstali mlčky.

A tak to došlo tam, kam muselo. Pozdě v noci během velikonočních svátků byla svolána velerada. Zajatý Ježíš byl předveden, aby byl obžalován. Všechno ale bylo špatně. Falešní svědkové. Vykonstruovaný proces. Kaifášova zloba. A přesto se to stalo. Jinak vznešená velerada nyní nespravedlivě vynesla rozsudek smrti nad Ježíšem. Nikodém s tím nesouhlasil. Ale zůstal mlčet. Byl zahnán do kouta neúprosným příbojem bezpráví a strachu.

Nikodém přerušil své mlčení po Ježíšově smrti

Bylo to snad až na vrchu Golgoty, kdy si konečně Nikodém uvědomil, že musí přestat mlčet? Ježíš tam visel na kříži v krutých bolestech. Nikodém to sledoval a věděl, že on sám to dopustil. Mohl být důraznější ve své obraně Ježíše. Mohl vyznat svůj postoj k Němu. Možná mohl zabránit křivdě a vraždě tohoto nevinného člověka...

Pro sebe se nejspíš divil, jak odevzdaně Ježíš přijímá svůj rozsudek. Slyšel Ježíšovo zvolání z kříže: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ (Lukáš 23:34) Tahle slova o odpuštění musela znamenat pro Nikodéma mnoho. V jeho očích nepotřeboval nikdo odpuštění víc než on sám.

Jeho víra sílila. Zdá se, že se rozhodl přímo tam, že svou víru už nebude dál skrývat. Přestože bylo už dost pozdě večer, Nikodém prokáže, že Ježíš nezemřel zbytečně. Pomůže Ho uložit do hrobu. Veřejně tak svým činem vyjádří svou oddanost Ježíši a Jeho učení. Ať si zbytek velerady reaguje, jak chce. Nikodémovo místo bylo nyní u Ježíše, třebaže mrtvého.

Nikodém jistě za to čelil hněvu členů velerady. Ale on už je nepotřeboval. Nepotřeboval jejich uznání. On měl Krista.

Dny, které následovaly, přinesly Nikodémovi nevýslovnou radost. Ten, kterého položil do hrobu, z hrobu vstal a ukázal se živý. Ježíšova smrt nebyla zbytečná. Ježíš skrze ni získal odpuštění hříchů a věčný život pro Nikodéma i všechny hříšníky. Nezemřel proto, že Nikodém nedokázal promluvit na Jeho obranu. Zemřel proto, že měl poslání spasit svět. Teď, když byl Ježíš živý, jak by mohl Nikodém dál mlčet?

Nikodém nám zanechává ponaučení

A já se ptám: Jsou tu mezi námi nějací Nikodémové? Také se někdy rozhodnete mlčet ve chvíli, kdy byste měli přinést svědectví o Ježíši Kristu? Nahání vám strach neomalenost a výhružky nevěřících? Toužíte vyjádřit svou víru, ale nakonec se ze slabosti či strachu držíte stranou?

Pokud ano, pak se poučte z příkladu Nikodéma. Pamatujte na Ježíše na kříži. Pamatujte na Jeho prázdný hrob. Přiznejte se k Vítězi a řekněte o Něm světu. Jestli jste dříve váhali, dnes je čas s tím přestat. Odvážně vzdejte čest svému Pánu. Odvraťte se od svých hříchů bojácné zamlklosti. Důvěřujte Kristu a Jeho Duchu. On vám dodá sílu mluvit odvážně o Ukřižovaném a Vzkříšeném Spasiteli i o všem, co díky Němu máte. Amen.

All Posts
×

Almost done…

We just sent you an email. Please click the link in the email to confirm your subscription!

OK