Return to site

Pojmy a dojmy 7 - ADVENT A APOKALYPSA

Matouš 24:44 ... Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.

· nedělní

Přátelé, vyhlížející slavný příchod Ježíše, našeho Pána a Zachránce –

Dnešní kázání na první adventní neděli je již sedmým pokračováním série kázání, ve které se věnujeme vybraným důležitým pojmům Nového zákona. Nazval jsem to dnešní slovo trochu tajemně – „Advent a Apokalypsa“. Doufám ale, že na jeho konci už budete vědět, nejen jak tato dvě slova spolu souvisejí, ale především to, jak být na událost, kterou obě slova označují, dobře a náležitě připraven.

3 adventy

Slovo advent je tak často skloňované, že by se jen těžko mezi námi našel někdo, kdo by netušil, co znamená. Samozřejmě, znamená příchod. Označuje se tak v křesťanských církvích a kruzích období, kdy se připomíná advent/příchod Mesiáše, Krista Ježíše. Zvláštní pozornost přitom ovšem nevěnujeme Ježíšovu prvnímu viditelnému příchodu na tento svět, v podobě malého děťátka v Betlémě – to slavíme až za pár týdnů, o Vánocích. Ani se o Adventu nesoustředíme příliš na to, že Ježíš přichází neviditelně do našeho života se svým Duchem – například při křtu (kdy nás očišťuje od všech našich vin a přijímá do své rodiny) nebo při slyšení Božích slov (kterými nás živí, povzbuzuje a provází). O Adventu je v centru našeho zájmu očekávání Ježíšova slavného příchodu na konci věků. Bude to Jeho druhý viditelný příchod, tentokrát nikoli coby bezbranného dítěte v chudé stáji, ale jakožto mocného Krále králů za doprovodu andělů. Tak stojí psáno v listu Židům: „Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých; po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo Ho očekávají.“ (Židům 9:28)

Názvosloví

Možná vás překvapí, nebo možná ne, ale slovo advent se v původních jazycích Bible nikde nevyskytuje. Důvod je jednoduchý: advent je latinského původu, kdežto Bible je psána hebrejsky, aramejsky /SZ/ a řecky /NZ/. Když se v Novém zákoně píše o Ježíšově příchodu na konci existence světa, jak ho známe, používají se k tomu tři řecká slova – parúsia, epifaneia a apokalypsis. Každé představuje určitý obraz adventu a je s ním spojený určitý důraz. Pokusím se vám to nyní vysvětlit.

Parúsia

Slovo par-úsia je složenina předpony para- (tedy při-) a slova ousia, což je sloveso být ve tvaru přítomného přechodníku (tj. jsoucí). Doslovně by se to dalo přeložit jako „přibytí“. Jako když vám do třídy „přibyde“ nový spolužák, který se z ničeho nic objeví. Nebo do třídy „přibyde“ učitel, když vejde, vstoupí, a to často ve chvíli, kdy to žáci nečekají. Slovo parúsia je tedy svým významem asi nejblíže slovu advent, příchod, ovšem značí příchod někoho, kdo je poblíž, kdo je po ruce, kdo je nedaleko. Jako když se náhle otevřou dveře a Pán je tu!

Epifaneia

Ta druhá dvě slova ještě o něco víc zdůrazňují, že i když tu Ježíš mezi námi není vidět, přesto tu je, jen našim očím skrytý. Protože i když byl Ježíš vzat na nebesa, přesto je pravdivé Jeho ujištění na konci Matoušova evangelia: „A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ (Matouš 28:20) Jeho příchod proto dobře vystihuje slovo epi-faneia, překládané jako „zjevení“. Ovšem doslova jde opět o složeninu předpony epi- (tedy na-) a slova faneia, co je podstatné jméno od slovesa fainó, tj. svítit či zářit. Můžeme tedy slovo epifaneia přeložit jako „osvícení“, „nasvícení“, „ozáření“. Jako když je na jevišti herec, ale nachází se dlouhou dobu ve tmě, takže ho diváci nevidí. Ale pak zničehonic na něho posvítí reflektor, takže je najednou ve středu pozornosti všech. Tohle slovo tedy vyjadřuje nápadnost a zřejmost konečného zjevení Pána Ježíše, který tu je sice i teď uprostřed nás, ale až pak bude zjeven a osvícen, bude vidět všem očím.

Apokalypsis

Poslední slovo jsem počeštěné použil v názvu dnešního kázání. Je to slovo apo-kalypsis. Předpona apo- znamená od- a kalypsis je odvozeno od slovesa kalyptó znamenajícího skrýt, zahalit. Apokalypsis je opak, tedy „odkrytí“, „odhalení“. Jako když se někde postaví pomník, který se zahalí, a až určený den dojde k jeho slavnostnímu odhalení. Je zde ale zdůrazněno objasnění a vysvětlení, protože kontury a náznaky jste sice viděli i dřív, ale pak člověk uvidí, co je pod plachtou, a pochopí naplno. Apokalypsis, neboli Zjevení, se jmenuje také poslední kniha Bible, kde Jan dostává vysvětlení toho, co se děje a bude dít na světě, než dojde ke konečnému Božímu vítězství.

Advent, parúsia, epifaneia nebo apokalypsis – všechna tato slova vyjadřují z různých úhlů pohledu jednu tutéž událost: „Den Páně“, Ježíšův zjevný příchod k záchraně těch, kdo Ho očekávají, a k obnově padlého a poničeného světa.

Jak se NEPŘIPRAVIT?

Ovšem důležitější než názvosloví je otázka, jak se na ten Ježíšův advent připravit? On sám své učedníky přesně k tomu vybízel: „Bděte! … Buďte připraveni!“ (Mt 24:42,44) Ale jak? Sháněním dárků pod stromeček? Horečnatým úklidem domácnosti? Posíláním pohledů? To asi ne, viďte. Řekněme si nejprve, čím se nemáme a nemusíme zaobírat. Nemusíme se trápit otázkou, kdy to bude, kdy k tomu dojde, kdy se Ježíš vrátí ve své slávě, kterou měl u Otce dříve, než byl svět. On sám říkal (stejně jako později Jeho učedníci), že to bude stejně nečekaně, jako když přichází zloděj. A ten vám také nedává předem přesný den a čas, kdy vás přijde vykrást. Proto zabezpečíte svůj dům noc co noc. Tak i my máme být připraveni v kteroukoli hodinu, že se setkáme tváří v tvář se svým Tvůrcem. Parúsia nás nemusí zaskočit, jako žáky příchod učitele!

Kdy to bude? Už se tak stalo? Mám dnes splněno?

Stejně tak se podle Ježíše nemáme zabývat povídačkami, že už se tak stalo, že Ježíš už přišel, jenom jsme to zrovna my nepoznali. „Když vám řeknou: `Hle, je na poušti´, nevycházejte! `Hle, v tajných úkrytech´, nevěřte tomu! Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.“ (Matouš 24:26-27) Epifaneiu nikdo z nás nezaspí a nepromešká!

Také se nemáme zaobírat snahami „vykoupit“ sám sebe. Nemusíme se zamyslet a ptát se sami sebe: „Ty jo, udělal jsem dnes nějaký dobrý skutek?“ Nebo „Ty brďo, neudělal jsem dneska nějaký hřích?“ Ne, neznamená to, že dělat dobré skutky nebo zpytovat svědomí je věc zbytečná či nežádoucí. Jen to není něco, díky čemu člověk získá uznání u Boha nebo pokoj ve svém srdci. Nečiní to zkrátka člověka připraveným na konfrontaci s Boží svatostí a dokonalostí! Při apokalypsis bude už jasné, zjevné a odhalené, kdo je kdo a co jsme každý zač!

S tím trochu souvisí jeden v angličtině známý slogan, který říká: Jesus is coming, look busy.” Tedy volně přeloženo, „Ježíš přichází, dělej, že něco děláš.“ Či „předstírej, že jsi zaneprázdněn.“ Je to míněno spíš jako posměch, než „dobrá rada nad zlato“. Užitečnější by spíš bylo něco ve smyslu: „Jesus is coming, be awake, be alive!“ Tedy „buď vzhůru, buď naživu“. Tak to vystihl i apoštol Pavel, když napsal: „Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.“ (Ef 5:14b) Už nespi duchovně, už nechoď v temnotě, ale obleč si světlo, žij v novosti života, který ti Ježíš přinesl svou obětí za tebe.

Jak se PŘIPRAVIT?

Což nás konečně přivádí k tomu, čím se raději máme zaobírat. Jak být řádně připraveni na „derniéru tohoto světa“? Dalo by se to jistě popsat mnohými slovy. Stručně řečeno, jde ale vlastně o to žít tak, že Ježíšův první příchod nebyl pro mě zbytečný (díky Jeho oběti jsem byl před Bohem omilostněn!) a že Jeho každodenní příchod do mého života skutečně mění mé perspektivy, vede mne k trvalým hodnotám, odtrhává mou duši od mrtvého, zvráceného světa a nese ve mně „dobré ovoce“ v podobě trpělivosti vůči druhým, radosti nad Boží dobrotou, lásky ke všem kolem, věrnosti ve vztazích, spokojenosti s tím, co dostávám, služby druhým skrze hřivny, které mi byly svěřeny, atd.

„Aby v nás nebyla prázdná milost, od Boha přijatá...“

- píseň Vy v Boží jméno pokřtění /sloka 5/

Mohli bychom k tomu přečíst několik povzbuzujících úryvků z evangelií i epištol, ale za všechny vyberu slova apoštola Petra z jeho druhého listu, kde píše: „Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha. Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku. Máte-li tyto vlastnosti a rozhojňují-li se ve vás, nezůstanete v poznání našeho Pána Ježíše Krista nečinní a bez ovoce.“ (2. Petrův 1:3-8)

Přátelé, je jisté, že na světě si vždy objeví pochybovači a posměvači. My se ale raději podobejme rozumným družičkám, společně pečujícím o světlo, které hoří v lampách jejich srdcí. I my můžeme zpívat spolu s dětmi dnešní písničku: „Sviť, moje svíčko, sviť!“ Ať tvůj plamen hoří, až se ukáže Ženich, až se zjeví, přijde a osvítí celou zem i nebe Ten, kterému smíme navěky patřit. „Přijď, Pane Ježíši!“ Marana tha! Amen.

Zde si můžete poslechnout nebo stáhnout audio nahrávku tohoto kázání ve formátu mp3:

- verze KÁZÁNÍ

All Posts
×

Almost done…

We just sent you an email. Please click the link in the email to confirm your subscription!

OKSubscriptions powered by Strikingly