Return to site

Významný verš 14 - Ezdráš a Nehemjáš

Ezdráš 1:1-3 ... V prvním roce vlády Kýra, krále perského, se splnilo slovo Hospodinovo, které mluvil ústy Jeremjáše. Hospodin vzbudil ducha perského krále Kýra, že dal po celém svém království rozhlásit a také zapsat: „Toto praví Kýros, král perský: Hospodin, Bůh nebes, mi dal všechna království země. Pověřil mě, abych mu vybudoval dům v Jeruzalémě, který je v Judsku. Kdokoli z vás, ze všeho jeho lidu – Bůh buď s ním – se může vydat na cestu do Jeruzaléma, který je v Judsku, a stavět dům Hospodina, Boha Izraele, toho Boha, který je v Jeruzalémě.“

· středeční

Milí malí posluchači Božího slova –

Dnes se budeme věnovat dalším dvěma knihám Bible, které byly původně spojené v jednu a navazují na sebe. Jsou pojmenované po dvou mužích jménem Ezdráš a Nehemjáš. Kdo tihle dva chlapíci byli a co knihy po nich pojmenované popisují, si řekneme za chviličku. Ale nejprve musíme zmínit trochu historie a také uslyšíme trochu hudby.

Možná si vzpomínáte, že izraelský král Šalomoun, syn krále Davida, nechal postavit ve městě Jeruzalém velký chrám pro Hospodina. Ten tam stál a sloužil asi 400 let. Lid Izraele se však stále více odkláněl od svého Boha, nedbal na Boží zákon, zanedbával péči o vdovy, sirotky, chudé, pracoval a prodával i v den odpočinku, nepřinášel předepsané oběti, vyráběl si bůžky a modly a klaněl se jim. Ačkoli Bůh svůj lid milostivě varoval skrze své proroky, oni si nedali říct. Boží proroky naopak pronásledovali, mučili a zabíjeli.

Nakonec je Hospodin vydal do rukou okolních nepřátel. Dovolil dokonce, aby i město Jeruzalém bylo zničeno a chrám vypálen vojsky mocné Babylónské říše, které vládl král Nabukadnesar II. Stalo se tak kolem roku 586 před Kr. Ale Babylóňané nejen že ničili a plenili zemi, ale také s sebou do Babylonie odvedli velkou část obyvatel Judska (neboli Židů). Deportovali je do vyhnanství. Většinou odvedli mladé, nadané a šikovné lidi, aby je ve své zemi „přeškolili“. Ve vyhnanství se pak odehrály i příběhy, které už jste někdy dříve slyšeli, jako např. o Danielovi v jámě se lvy nebo o Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi v ohnivé peci.

My si v tomto bodě uděláme hudební vsuvku. Roku 1842 se italský hudební skladatel Giuseppe Verdi nechal inspirovat událostí „odvlečení Židů do exilu“ a složil na její motivy svou operu s názvem Nabucco, což je zkrácenina jména krále Nabukadnesara. V této opeře se objevuje jedna z nejznámějších sborových skladeb vůbec – chór židovských otroků v Babylonii. Poslechněme si ukázku. Tahle vášnivá hudba i k tomu vlastenecká slova byla v době Verdiho přijímána italským obyvatelstvem s velkými sympatiemi, protože vyjadřovala i jejich touhu po vysvobození z rakousko-habsburské nadvlády a po sjednocení Itálie. Některé písně jsou takto nadčasové…

Ale vraťme se zpět do Babylónské říše. Ta, podobně jako jiné pozemské říše a království, netrvala navěky. Uplynulo několik desetiletí a Babylóňané byli poraženi Peršany. Na trůn nastoupil perský král Kýros II., který byl k zajatým Židům více než tolerantní: vydal výnos, podle něhož se Židé mohli vrátit domů do Judska, mohli znovu postavit chrám i města, mohli obnovit svůj bohoslužebný život. Četli jsme si úryvek tohoto nařízení: „Toto praví Kýros, král perský: Hospodin, Bůh nebes, mi dal všechna království země. Pověřil mě, abych mu vybudoval dům v Jeruzalémě, který je v Judsku. Kdokoli z vás, ze všeho jeho lidu – Bůh buď s ním – se může vydat na cestu do Jeruzaléma, který je v Judsku, a stavět dům Hospodina, Boha Izraele, toho Boha, který je v Jeruzalémě.“ (Ezdráš 1)

Ne všem Židům se ale kupodivu chtělo vrátit do Judska, země jejich předků. Návrat tak probíhal postupně v několika vlnách. Nejprve se vrátila skupina Židů, kterou vedl potomek judských králů Zerubábel. Tato první vlna navrátilců si vzala za cíl obnovit chrám v Jeruzalémě a znovu přinášet Bohu oběti a chvály. Po dalších asi 50 letech přišla druhá vlna. Zástup Židů vedl písmák a znalec Božího Zákona Ezdráš (ten je patrně autorem první z těchto knih, nazvané po něm Ezdráš). Jeho posláním bylo vyučovat, vysvětlovat a opět zavést do praxe nařízení Zákona, který kdysi dostal Mojžíš od Boha. Třetí vlnu vracejících se Židů pak vedl dvořan Nehemjáš (pravděpodobný autor druhé knihy nazvané po něm Nehemjáš). Jeho úkolem bylo znovu vybudovat ochranné hradby a brány kolem města Jeruzaléma.

Židé, kteří se rozhodli vrátit a znovu stavět, budovat a tvořit, to neměli lehké. Čelili posměchu i otevřenému nepřátelství lidí z okolí, kteří se mezitím v Judsku usadili. Ale nakonec všechny nástrahy, udání a nesnáze překonali. Nový chrám byl slavnostně otevřen a všemu lidu byl po sedm dní předčítán Boží zákon se všemi nařízeními a instrukcemi. Lidé se zavázali, že se budou Zákonem řídit, že nebudou opakovat chyby a hříchy svých předků, kvůli nimž kdysi přišli o svou nezávislost.

Nicméně, člověk je tvor nepoučitelný. Nehemjáš ke konci své knihy popisuje a všímá si, jak je služba v chrámě zanedbávána, jak lidé porušují nařízení o dni odpočinku a v ten den pracují a obchodují, jak u zdí a hradeb, které měly sloužit jako obrana, polehávají nocležníci a staví své stánky prodavači. I když opět měli chrám, i když znovu znali Zákon, i když je chránily hradby, lidé sami se nezměnili. Knihy Ezdráš a Nehemjáš, tak jako mnohé další v Bibli, jsou tak svědectvím o tom, že aby člověk žil podle Boží vůle, potřebuje víc než kamenný chrám, vnější příkazy Zákona a hradby kolem sebe; potřebuje obnovu, ale uvnitř. Potřebuje proměnu nitra, potřebuje nové srdce, nového ducha. A to přináší lidem jen Mesiáš – Ježíš. S Ním přišlo nejen odpuštění hříchů navždy, ale i nový život pro každého, kdo v Něho složí svou důvěru.

Náhled do knih Ezdráš a Nehemjáš uzavřeme prosbou, kterou se v závěru své knihy modlil Nehemjáš: „Pamatuj na mne, Bože můj, … nevymaž mou oddanost. … měj se mnou soucit podle svého hojného milosrdenství. Pamatuj na mne v dobrém.“ (Nehemjáš 13:14,22,31)

Amen.

All Posts
×

Almost done…

We just sent you an email. Please click the link in the email to confirm your subscription!

OKSubscriptions powered by Strikingly