Return to site

Nevracej se ke svým zvratkům

Přísloví 26:11 ... Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost.

· nedělní

Milí přátelé, očištění krví Kristovou k novému životu –

Ještě do nedávna jsme chovali psa, hovawarta Sáru. Měla celou zahradu jako své teritorium. Stávalo se přitom, že kolemjdoucí nebo sousedi ji krmili různými „dobrotami“, které jí ovšem nedělaly vůbec dobře. Často potom zvracela, bylo jí špatně, ani kvalitní stravu nechtěla žrát. Když jsme zjistili, co za tím vězí, pověsili jsme na plot cedulku, na které stálo:

NEKRMTE NAŠEHO PSA, NENÍ TO PRASÁTKO!

NEBOJTE, DOSTÁVÁ KVALITNÍ STRAVU.

Člověk jako pes

Chovatelé přesto vědí, že psi zkrátka někdy zvracejí. Co je ale trochu překvapivé, je fakt, že se ke svým zvratkům občas vrací a znovu je žerou! Ano, fuj! I když snědli něco, co jim uškodilo, neudělalo jim dobře a vyvrhli to ven, přesto se k tomu navrací. Tuto skutečnost znal i pisatel biblického přísloví, když k takovému psovi přirovnal člověka, který se nepoučí ze svých chyb. „Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost.“ (Přísloví 26:11) Přestože to, co člověk dělá, je špatně, škodí to jemu nebo jeho okolí, on se k tomu pořád vrací... Proč?

Důvody mohou být různé. Někdy je to proto, že člověk nevidí nebo nechce vidět pošetilost svého jednání. Bere ho za normální nebo za originální. Někdy jde o formu nepřiznané závislosti, např. na alkoholu, na drogách, na automatech, apod. Obecně jde o jakýsi začarovaný kruh nenaplněných tužeb (třeba touhy po uznání, po přijetí, po úspěchu), nebo také vášní až posedlostí, které člověk v sobě touží uspokojit nějakým nevhodným až destruktivním způsobem, a protože dlouhodobého naplnění nedosáhne, opakuje své činy pořád dokola, jen s malými obměnami.

Bible to popisuje jako otroctví hříchu (i když ten hřích nemusí být zjevný a druhým na očích). Apoštol Petr napsal: „Co se člověka zmocní /čím je přemožen/, tím je zotročen.“ (2. Petrův 2:19) Stejně tak Pán Ježíš prohlásil: „Každý, kdo (opakovaně) činí hřích, je otrokem hříchu.“ (Jan 8:34) Proto ale Ježíš přišel, aby člověku pomohl. V Něm sám Bůh zasahuje do moci a nadvlády hříchu nad námi! Láme naše pouta! Osvobozuje zajatce! Ježíš o tom řekl: „Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni!“ (Jan 8:36)

Osvícení do lidské tmy

Boží Syn kdysi přišel jako světlo do našeho temného světa, aby všechnu tu lidskou temnotu (hřích) odnesl na kříž a my nezůstali ve tmě, odsouzeni navěky. „Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.“ (Jan 12:46)

Duch svatý i dnes vzchází jako světlo v našem nitru, aby přemáhal sílu temnoty (hříchu) v našem těle. „I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. Žijte proto jako děti světla ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda; zkoumejte, co se líbí Pánu. Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem. (Efezským 5:8-11)

Věřme proto tomu, co Bůh v Kristu udělal pro nás: zbavil nás odsouzení za náš hřích. Věřme i tomu, co Bůh skrze Ducha touží dělat v nás: zbavit nás nadvlády hříchu. Neboť vírou jsme očištěni, vírou ožíváme a vírou žijeme nový, kristovský život!

Tyto Boží dary milosti, odpuštění a nového života NEJSOU povolenkou ke hříchu, jak si to někteří vysvětlují. „Je mi odpuštěno, mohu tedy dál hřešit dle libosti.“ Apoštol Pavel přesně na takový myšlenkový pochod reaguje slovy: „Co tedy máme říci? Že máme dále žít v hříchu, aby se rozhojnila milost? Naprosto ne! Hříchu jsme přece zemřeli jak bychom v něm mohli dále žít?“ (Římanům 6:1-2) Neboli: Budeme víc hřešit, aby se Bůh víc smilovával? Ne!!! Hříchu jsme přece při křtu spolu s Kristem umřeli! Počítejte s tím (= věřte tomu, že to tak je!) a poznáte moc nového života! Kristova života ve vás. „Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši.“ (Římanům 6:11)

Návrat k zatemnění?

Přesto dává Bůh křesťanovi i toto varování před dobrovolným návratem do temnoty: „Jestliže tedy ti, kdo poznáním Pána a Spasitele Ježíše Krista unikli poskvrnám světa, znovu se do nich zapletou a podlehnou jim, budou jejich konce horší než začátky. Bylo by pro ně lépe, kdyby vůbec nebyli poznali cestu spravedlnosti, než aby se po jejím poznání odvrátili od svatého přikázání, které jim bylo svěřeno. Přihodilo se jim to, co říká pravdivé přísloví: `Pes se vrátil k vlastnímu vývratku´ a umytá svině se zase válí v bahništi.“ (2.Petrův 2:20-22)

I Ježíš mluvil o této věci se vší vážností: „Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale nenalézá. Tu řekne: `Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.´ Přijde a nalezne jej prázdný, vyčištěný a uklizený. Tu jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší, než začátky.“ (Matouš 12:43-45) Bůh čistí a uklízí nitro člověka, aby v něm On sám se svým Duchem přebýval, a ne nečistí duchové, horší než kdy dřív...

Jak na to?

Spoléhejme proto plně na Boha, ne na sebe a svou sílu vydržet. Vyznávejme Mu všechno zlé, na co nás Jeho Duch upozorní. Nechejme Ho znovu a znovu ovládnout každý náš den a proměňovat naše myšlení i chtění. „Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty.“ (Přísloví 23:26) Prosme Ho o hojnost Jeho Ducha, „neboť každý, kdo prosí, dostává“ (Matouš 7:8a). Čerpejme povzbuzení z Jeho inspirovaného slova, zapsaného v Písmu, i jeden od druhého jako sourozenců v Kristu. A berme si k srdci příklad těch, kdo chodili ve víře před námi a obstáli; napodobujme je.

Pak se nebudeme jako psy vracet ke svým starým hříchům. Nebudeme se otáčet jako Lotova žena za tím, co chce Bůh v našem životě zbořit. Nebudeme nechávat prostor v srdci zlým duchům a silám, aby se tam roztahovaly a měly navrch.

Bude v našem srdci i životě vládnout Kristus, náš Pán a náš Bůh. On je naše záchrana. Amen.

All Posts
×

Almost done…

We just sent you an email. Please click the link in the email to confirm your subscription!

OKSubscriptions powered by Strikingly