Return to site

Jak žít ve světě, kde nejsme doma?

1. Petrův 2:11-12 (NBK) ... Milovaní, vyzývám vás jako cizince a přistěhovalce: zdržujte se tělesných žádostí, jež bojují proti duši. Veďte mezi pohany poctivý život, aby místo toho, že vás pomlouvají jako zločince, viděli vaše dobré skutky a díky nim vzdali chválu Bohu v den navštívení.

· nedělní

Dobré ráno, přátelé, a prosím, buďte tu jako doma.

Ano, tak nějak se to říká návštěvám, viďte. „Buďte tu jako doma.“ „Chovejte se jako doma.“ (A někdy se k tomu dodává: „Ať víme, jak to u vás doma vypadá.“ :-)

Ale ono to dost dobře nejde, když jste na návštěvě v cizím domě nebo na dovolené v cizí zemi, abyste se tam cítili a chovali jako doma. I kdybyste se do té cizí země přestěhovali, pořád to bude jiné než doma. Zkuste se zeptat u nás dlouhodobě žijících expatriantů (jak se odborně nazývají zaměstnanci nadnárodních firem, vykonávající práci v cizině). I když v naší zemi žijí léta, pořád o sobě vědí, že jsou cizinci, přistěhovalci, hosté v naší zemi, kteří zde budou jen nějaký čas; přitom vědí, že jejich domovem, místem, kam patří, je jejich „patria“, otčina, vlast. A jsou na to obvykle i patřičně hrdí! Také jsem si jist, že se jim po jejich domovině často stýská. Výzkumy dokonce tvrdí, že téměř 9 z 10 z nich se v cizině cítí osaměle *. Protože žít jako přistěhovalec v cizí zemi není věru vůbec lehké.

Apoštol Petr, a nejen on, viděl podobně postavení křesťanů v tomto světě. Věřícím připomínal, že jejich domovem jsou nebesa a že tento svět je pro ně jako cizí zem. Položme si ovšem otázku, která mnohé z vás napadne sama:

JAK ŽÍT VE SVĚTĚ,

KDE NEJSME DOMA?

Tělesně ze světa

Ale počkat, je to skutečně tak, že tady, v tomto světě, nejsme doma? Koneckonců, což nepocházíme z tohoto světa? Což jsme se zde nenarodili? Jsme snad nějací vetřelci nebo mimozemšťané?

Je samozřejmě naprostá pravda, že svým tělesným původem patříme do tohoto světa – i v občanském průkazu máme uvedeno konkrétní místo narození; jsme občany obcí a měst, kde žijeme, atd. Navíc s tímto světem, se zemskou hroudou (která nám „nohy víže“), jsme svázáni ještě daleko víc. Pocházíme všichni z „prachu země“ (z chemických prvků této země, chcete-li) a jednou se v prach naše tělesná schránka zase navrátí a rozpadne.

A nejniterněji patříme tomuto světu tím, že už od svého početí a zrození jsme – svým postavením i smýšlením –„lidé světa“: jsme tělesní, duchovně mrtví, z ráje vyhnaní hříšníci, kteří neznají nic o nebi a živém Bohu; kteří v srdci nosí sebestředné touhy a vášně a jim odmala podléhají; kteří se na Boží vůli neptají a Jeho tvář (přízeň) nehledají (srov. Řím 3:10-12). Máme sice v nitru zapsané, co Boží zákon požaduje, ale ne vždy a všude podle toho žijeme...

Duchovně z Boha

Ovšem právě do tohoto našeho duchovně mrtvého světa poslal Bůh svého živého Syna, aby On svou smrtí přinesl mrtvým život. Ježíš přišel jako světlo prozářit temnotu. Ježíš žil v tomto světě, ale svým původem byl shůry. On nepatřil tomuto světu, ale svůj bezhříšný život položil jako oběť za tento svět: za jeho hříchy, ztracenost, zkaženost, bezbožnost a „neznabožnost“. Ježíš Kristus to učinil proto, aby nám přinesl nový zrod.

Každý, kdo věří a je pokřtěn v Ježíšovo jméno, se nenarodil pouze fyzicky, jako se rodí všichni lidé, ale narodil se znovu, narodil se shůry, narodil se z Boha (srov. Jan 1:13). Proto jako křesťané sice tělesně pocházíme ze světa, ale „skrze živé a věčné Slovo Boží“ jsme se znovu narodili a patříme Bohu (1. Petrův 1:23).

Apoštol Pavel v tomto smyslu připomíná věřícím ve městě Filipy, kteří měli sklon být hrdí na své římské občanství, aby byli ještě více hrdí na to, že patří nebesům: „My však máme občanství v nebesích!“ (Fil 3:20) A věřícím ve městě Tesalonika (Soluň) zase Pavel připomíná: „Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě.“ (1. Tes 5:5) Občanství v nebesích; synové světla a dne; Boží děti, které skrze víru v Syna patří Otci – právě to jsou křesťané. A zároveň, jak nás v dnešním úryvku nazývá Petr: stali jsme se tomuto světu cizinci a přistěhovalci (v. 11) – jsme ti, kdo nemají a nehledají v tomto světě svůj domov; kdo jsou zde jako na krátké návštěvě; kdo jako poutníci směřují zpátky domů, ke svému Otci...

Žít jako cizinci/hosté

A proto nás Petr vyzývá, abychom se jako cizinci, hosté, občané nebeského království, chovali zde, v tomto světě – vůči svému tělu a vůči svému okolí.

„Milovaní, vyzývám vás jako cizince a přistěhovalce: zdržujte se tělesných žádostí, jež bojují proti duši.“ (v.11) Každý z nás dobře zná, co jsou to tělesné žádosti a jaké ovoce nesou. Sama Bible podává neúplný výčet „skutků těla“ na několika místech, např. v listu Galatským: „necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci.“ (Gal 5:19-21) Každý z nás by mohl sepsat svůj vlastní seznam. Apoštol Petr nás však vyzývá, abychom se k těmto žádostem a touhám chovali jako hosté na návštěvě v cizím domě, kde nám nabízejí něco nechutného a nevhodného: „Dáte si mléko s rumem?“ „Ne, děkuji.“ „Je libo zákusek z pilin a špenátu?“ „Eh, snad příště.“ „Což takhle svézt se po zábradlí?“ „Ne, nezlobte se, to u nás doma neděláme.“

Zkrátka, mocí Ducha svatého, který nám byl dán, máme a můžeme „umrtvovat skutky těla“, nepřizpůsobovat se tomuto světu a jeho praktikám, nedat se, jako dřív, opanovat svými žádostmi. Tělesné touhy v nás bojují proti naší duši a jsou v rozporu s tím, čím skrze víru jsme a čemu patříme. My už nepatříme sami sobě, svému tělu ani tomuto světu. Patříme Bohu a u Něho jsme doma. Svým touhám sice nemůžeme uniknout, ale můžeme je sesadit z trůnu našeho života. Jak to popsal Martin Luther: „Nemůžeme zabránit tomu, aby nad námi létali ptáci. Ale to neznamená, že je necháme, aby se nám uhnízdili ve vlasech.“

Kvůli světu

Chovat se v tomto světě jako cizinec, jako host. Dobře. Jistě si ale umíte představit, že být takovým hostem, jak jsem ho vykreslil před chvílí (odmítá podivné zákusky a potrhlé vylomeniny), nebude snadné. Takový host bude více či méně neoblíbený. Určitě jeho „zvláštní chování“ vejde do řečí. Možná ho přestanou zvát na návštěvy.

Stejné to je s křesťany. V prvních stoletích po Kristu byli věřící v Ježíše pomlouváni a obviňováni z toho, že jsou ateisty, protože neuctívají římská božstva, a že jsou kanibaly, kteří jedí lidské tělo a krev při jakémsi rituálu zvaném „večeře Páně“. Dnes mají zase křesťané nálepku „uprděných“ pánbíčkářů, zkostnatělých sexistů, puritánů, kteří ženám upírají právo na rozhodování o tom, co se vyvíjí v jejím těle, apod. Nicméně navzdory všemu tomu osočování, nálepkování a posměchu nám apoštol Petr radí žít mezi pohany bohulibý, krásný, čestný život, který by tak byl druhým svědectvím Boží slávy a moci. „Veďte mezi pohany poctivý život, aby místo toho, že vás pomlouvají jako zločince, viděli vaše dobré skutky a díky nim vzdali chválu Bohu v den navštívení.“ (v.12)

Jak žít ve světě, kde nejsme doma? Petr nám neradí, abychom uprchli ze světa a skryli se natrvalo před světem, třeba někde na osamělém ostrově, uprostřed pouště nebo za zdmi kláštera. I když nejsme ze světa, zůstáváme ve světě, a má to svůj důvod! Petr nás vybízí, abychom svým životem mezi nevěřícími potvrzovali své vyznání, abychom dobrými skutky dosvědčovali to, kým jsme, aby tak i ostatní, v čase „Božího navštívení“, poznali Boží milost a vzdali chválu Bohu. Vždyť ne na ostrově, v poušti nebo v cele kláštera, ale ve světě kolem nás jsou bližní, kteří potřebují naši lásku, a jsou tu hříšníci, kteří od nás potřebují slyšet evangelium o odpuštění a vidět naše dobré skutky, které nám Bůh připravil.

Přátelé! Díky Ježíši Kristu jsou vám odpuštěny hříchy a skrze víru v Něho jste Boží děti, které už více nepatří světu. Chovejte se proto v tomto světě jako ti, kdo jsou doma v nebesích. Ať celý svět vidí, jak to „u nás doma“ vypadá. Ať ostatní vidí „záblesky nebes“ ve vašem životě a oslavují spolu s námi Toho, který nás „povolal ze tmy do svého podivuhodného světla“ (1. Petrův 2:9), který nám svou krví získal nádherný domov u našeho nebeského Otce.

Amen.

All Posts
×

Almost done…

We just sent you an email. Please click the link in the email to confirm your subscription!

OK